Plísně patří mezi houby (nadříše Prokaryota – říše rostlin, hub a živočichů). Je to říše organismů, které stejně jako živočichové nejsou schopny vytvářet organické látky samy. Mnohé plísně patří mezi saprofity, jež potřebné látky získávají z odumřelých a rozkládajících se těl rostlin i živočichů. Jiné druhy plísní jsou parazitické. Plísně žijí na souši i ve vodě. Ve vodním prostředí se setkáváme s některými parazitickými plísněmi, které napadají vodní živočichy. Na rybách, ve všech stádiích vývoje, parazitují hlavně dva druhy vodních plísní patřící do třídy Oomycetes, řádu Saprolegniales.
Vodní plísně: Vodní plísně jsou přítomny v každé vodě. Patogenické druhy těchto plísní nalezneme v řekách, potocích, rybnících, kalužích a též v akváriích. Všeobecně se vžila představa, že zaplísnění je sekundární jev po předchozím mechanickém poškození rybího těla. Nechybějí však důkazy pro primární patogenní uplatnění plísní u ryb s oslabeným imunitním systémem. Plísně, které jsou nebezpečné rybám resp. jikrám, nalezneme plísně, které přímo napadají a ochromují životně důležitá ústrojí ryb – (Branchiomykóza – plísňová nákaza žáber), plísně, které vegetují saprofiticky na hnijících rostlinách a živočišných substrátech a plísně, které se usazují přímo na povrchu ryb, značně vysilují organismus ryb až ke kachexii (celkové vyhubnutí).